Co předcházelo bitvě

cheap ig followers buy likes on instagram mega followers

Po bouřlivém období husitských válek, zaznamenávají České země čas náboženské snášenlivosti. V zemi se prosadil stavovský model státu, v němž se panovník dělil o politickou moc se stavy. Města se vzdala svých středověkých privilegií a šlechta souhlasila s jejich zastoupením na sněmu.

Píše se rok 1526 a českými stavy je zvolen za nového panovníka rakouský arcikníže Ferdinand I., člen habsburské dynastie. Obratný politik, usilující o posílení centrální moci a oslabení vlivu stavů. Jeho kroky a kroky jeho nástupců se střetly se snahami českých, moravských a slezských stavů uchovat si rozhodující politický vliv. Tento svár se projevoval jak v rovině politické, roku 1547 potlačil Ferdinand první protihabsburský odboj české šlechty a měšťanstva, tak i v rovině náboženské, stavy se snažily získat od Habsburků potvrzení konfesních svobod.

Maxmilián II. roku 1575 vyslovil ústní souhlas s textem tzv. České konfese. Jejího písemného schválení dosáhly stavy až v roce 1609 majestátem císaře a krále Rudolfa II. Katolicky zbožný a podivínský panovník tak v rozporu se svým přesvědčením legalizoval v Českém království rozsáhlou náboženskou svobodu, která neměla v tehdejší Evropě obdobu. Vydání Rudolfova majestátu situaci nezklidnilo, bojovní katolíci tento čin chápali jako porážku.

Napětí mezi evangelickými stavy a katolíky vyvrcholilo v roce 1618, kdy skupina opozičních šlechticů, nespokojených s politikou českých místodržících (vysokých úředníků zastupujících krále), vnikla na Pražský hrad a dva prohabsburské exponenty svrhla z oken. Postiženým se sice nic nestalo, ale to nebylo podstatné. Konflikt mezi českými nekatolickými stavy a Habsburky vzplál plnou silou a díky střetu mocenských zájmů evangelíků a katolíků přerostl v dlouhodobé evropské střetnutí kterému dnes říkáme třicetiletá válka. Toto období trvalo od roku 1618 až do roku 1648.